Kritické listy 14

Vážení a milí čtenáři,

minulé Kritické listy jsme poprvé v historii našeho časopisu věnovali téměř celé jednomu tématu. Jelikož i transformace školství spěje (i když pomalu a nejistě – viz oba články z úvodní rubriky) spíše k tématům a kompetencím než ke konkrétním obsahům v předmětech, považujeme soustředěnost na průřezová témata nebo pohled na výuku z určitého úhlu za stále potřebnější. A protože jsme občas svědky, jak mnozí učitelé, kteří se rozhodli začít se změnou, zkoušejí nejprve takzvané hry, vyzvali jsme pravidelné přispěvatele, aby při psaní svého příspěvku pomysleli tentokrát na aspekt hry.

Na některých stránkách, jež máte před sebou, se tedy pokoušíme otevřít a obrábět celkem staronové téma, a možná dokonce stále se opakující problém: dílny Kritického myšlení a Vaše výuka bývají poměrně často nováčky (ale rovněž méně poučenou veřejností laickou i odbornou – viz článek Z. Běleckého) označovány a vnímány jako pouhá hra, jíž je možná dobré čas od času výuku zpestřit, ale se „skutečným“ učením nemá nic společného.

Přiznejme si, že také my dospělí míváme rádi, když někdo pro nás připraví krátké hravé osvěžení – ledolamku, při níž poznáme sebe i ostatní v nečekaných a nezávazných situacích na nevážném (herním) území. Kolikrát už byli lektoři KM žádáni o soupis všech těch krátkých radostných aktivit! Jsme možná někde v hloubi tolik nenasyceni „lehkostí bytí“, že nezbývá než hru přijmout jako samozřejmou součást života. „Když se hra, jak se to obvykle dělává, vymezí jen vzhledem k práci, skutečnosti, vážnosti a opravdovosti, staví se falešně jen vedle jiných životních jevů,“ píše v Oáze štěstí Eugen Fink.

Bývá tedy napínavé sledovat, kolik pedagogů z našich kurzů se osmělí myslet a připravovat ne „jen“ hry jako osvěžení mimo „pravou“ výuku, ale účinnou stavbu výuky na základě hlubšího pochopení konstruktivistického modelu. Že při takovém vyučování pak vynalézáme, tvoříme, že při něm můžeme projevit city, touhy i fantazii, že se můžeme chovat stejně jako při hře, to vše pak totiž znamená, že to není jen hra.

Prof. Milan Hejný nám k tomu napsal: „Domnívám se, že jedna z cest, jak legalizovat hru jako edukační metodu, je rozbor schopností, které se hrou rozvíjejí. Na rozdíl od běžné výuky hra komplexněji zasahuje zkušenostní spektrum žáků. Obohacuje žáka nejen v kognitivní a metakognitivní oblasti, ale i v oblastech sociálního zrání a komunikace. Ve svém experimentálním vyučování na ZŠ v sedmdesátých a osmdesátých letech jsem měl možnost tuto skutečnost ověřit. Něco z toho bych docela rád publikoval v časopise, jako je váš, jenže brzdí mne nedostatek času. Musím psát do časopisů recenzovaných a s ISSN, protože takové publikace se počítají. Taková jsou pravidla té hry, kterou hrajeme.“

Abychom mohli hrát i tuto hru, sdělujeme našim přispěvatelům a čtenářům, že Kritickým listům bylo přiděleno mezinárodní standardní číslo seriálových publikací ISSN 1214-5823, které se vztahuje i k číslům vydaným v minulosti.

Nina R.

PS: Příště se chceme věnovat především (ale nejen) tématu multikultura. Své reflexe, komentáře, úvahy, lekce i fotografie posílejte na adresu nina.rutova@volny.cz

K úvaze

Plošné testování představuje vážné nebezpečí pro kurilkulární reformu, J. Straková

Reforma běží… Kdo koho doběhne? O Rámcovém vzdělávacím programu s B. Staňkovou

Co se děje u nás

Představujeme učitele a lektory Kritického myšlení, L. Kyncl

Certifikace v programu RWCT – KM, H. Košťálová

Pro lektory

Otázky ve vysokoškolské vyučovací praxi, H. Košálová

Pořád ten Bloom!, H. Košťálová

Jak psát zprávy o kurzech pro koordinační centrum KM

Co se děje jinde

Výuka čtení a psaní – inspirace z Kalifornie, M. Millerová, J. Kargerová

Varianty nabízejí další vzdělávací příležitosti

SKAV – stálá konference asociací ve vzdělávání

Naše téma: Hra

Poznámky ke hře aneb Možnosti a meze her, M. Vybíral

Hra a věda, spolu či proti sobě?, R. Slabáková

Pohybové hry na prvním stupni, V. Salvet

Hraní, nebo výuka?, Z. Bělecký

Lekce a komentáře

Hrajeme si, nebo se učíme?, F. Roubíček

Stůl (brebtavá hodinka prvňáků), D. Šafránková

What CAN YOU do with a TOUCAN?, V. Mahdalová

Gramatika v literatuře, I. Vodňanská

Životopisné pohlednice, H. Antonínová-Hegerová

Subjektivně zabarvený popis, L. Netušilová

Interkulturní výchova

Respektování odlišnosti, N. Černá

Svátky České republiky, USA a Velké Británie, T. Vávra

Jako v židovský škole, T. Foltýnová

Požehnání odřeného kolena, J. Kargerová

Škola v literatuře

Máte bratra?, Lépe nikdy než pozdě, E. Frynta

Soudničky, K. Poláček

Přečetli jsme

R. Fouts, S. T. Mills: Nejbližší příbuzní, K. Petrošová

E. Fink: Oáza štěstí, J. Kmentová

Nabídky

Základní kurzy