Program Čtením a psaním ke kritickému myšlení (Reading and Writing for Critical Thinking)

Tento vzdělávací program přináší učitelům na všech stupních vzdělávání konkrétní praktické metody, techniky a strategie sestavené v otevřený, ale provázaný celek, v efektivní systém velmi snadno použitelný přímo ve škole. Program sám neklade důraz na pedagogické, psychologické či literární teoretické poznatky, přestože je na jejich základu postaven, ale zdůrazňuje přímé prožití učebních činností a jejich následnou analýzu.

Historie programu RWCT v ČR

Program RWCT (Reading and Writing for Critical Thinking) neboli Čtením a psaním ke kritickému myšlení byl vyvinut v USA a mezinárodně spuštěn v roce 1997. Program vyvinulo Consorcium for Democratic Pedagogy, jehož členy jsou University of Northern Iowa, Hobart and William Smith Colleges, Orava Association – Projekt Orava, International Reading Association (IRA). Podpora mířila zejména do zemí střední a východní Evropy, které se stále vyrovnávaly s dopady mnoha lety nesvobody v komunistickém režimu. Cílem programu bylo a je rozvíjet demokracii a občanskou společnost, a to prostřednictvím rozvoje kritického myšlení. Právě to bylo a je v dobách nesvobody potlačováno nejvíc.

Zpočátku program fungoval díky podpoře Open Society Institute v New Yorku. V roce 2000 Hana Košťálová a Ondřej Hausenblas založili občanské sdružení Kritické myšlení, které od té doby pečuje o rozvoj programu v České republice a slouží jako koordinační centrum RWCT. (Později se z občanského sdružení stal zapsaný spolek). Rozhodnutím mezinárodního koordinátora, kterým je International Reading Association, získalo KM postavení „National Council“ v mezinárodní síti RWCT. Znamená to, že je v České republice výhradním distributorem programu a držitelem autorských práv k materiálům pocházejících z mezinárodní sítě programu.

Na počátku se programu účastnilo okolo stovky amerických dobrovolných lektorů, obvykle univerzitních učitelů, kteří v prvních letech vedli kurzy RWCT. V České republice působili David Klooster a Pat Bloem, kteří zde navázali s českými zástupci programu přátelství a opakovaně se vraceli i v pozdějších letech.

Na letní škole v Podlesí pak David Klooster přednesl zásadní přednášku, ve které vysvětlil, co je kritické myšlení a co nikoli.

Zde úryvek z textu:

Tedy zaprvé: Kritické myšlení je nezávislé myšlení. Ve třídě, kde se kritické myšlení učí, každá osoba si vytváří své vlastní názory, hodnoty a přesvědčení. Nikdo nemůže kriticky myslet za vás. Kritické myšlení je taková práce, kterou můžete vykonávat jedině sami pro sebe. Proto je nevyhnutelnou podmínkou kritického myšlení vztah individuálního vlastnictví k myšlenkám. Studenti a žáci tudíž musejí pociťovat svobodu myslet za sebe samé, rozhodovat o složitých otázkách, které se jich týkají.

Celý článek D. Kloostera si můžete přečíst zde:

https://kritickemysleni.cz/wp-content/uploads/2020/05/KL01_2_web.pdf

Čeští představitelé a propagátoři programu RWCT

Od roku 1998 pořádají Hana Košťálová, Ondřej Hausenblas a další lektoři kurzy RWCT a od roku 1999 i letní školy RWCT. Letní školy byly od počátku pojímány jako příležitost k hlubšímu promýšlení aktuálních témat a navazování přátelství. Komunita učitelů a lektorů RWCT se rozšiřuje dodnes.Účastníci základních kurzů se mohou vzdělávat i v pokračovacích a specializačních kurzech a seminářích, zaměřených například na formativní hodnocení, dílnu čtení, dílnu psaní. Kurzy a letními školami prošly v ČR už tisíce učitelů. Mnoho z nich se principy programu řídí v celé své výuce a ve vzdělávání pokračují i v jiných organizacích či spřátelených projektech (Začít spolu, Člověk v tísni, Pomáháme školám k úspěchu, Nová škola, o.p.s.). V současné době pořádá Kritické myšlení kurzy RWCT ve své učebně v Praze 8 – Karlíně. Mnoho lektorů také dojíždí do škol, kde probíhají kurzy pro sborovny. Nadále se rozšiřuje počet lidí, kteří pracují jako lektoři RWCT. Poslední lektorský kurz proběhl pod vedením Květy Krüger a Kateřiny Šafránkové v roce 2019/2020. 

V letech 2000–2013 vycházel v Kritickém myšlení čtvrtletník Kritické listy. Pod vedením šéfredaktorek Hany Košťálové, Kateřiny Kubešové, Niny Rutové a Kateřiny Šafránkové přinášel články o konstruktivistické pedagogice i lekce od učitelů, kteří prošli vzděláváním RWCT a principy programu ctili ve své výuce.

Téměř všechny čísla KL jsou k dispozici zde:

https://kritickemysleni.cz/inspirace-pro-ucitele/kriticke-listy/

V současné době je možné se inspirovat např. v Kritických lístcích:

https://kritickemysleni.cz/inspirace-pro-ucitele/kriticke-listky/

Co je pro program charakteristické

  1. Promyšlené a strukturované využití čtení, psaní a diskuse k rozvíjení samostatného myšlení žáků, k podnícení potřeby i schopnosti celoživotního vzdělávání, tvořivého přístupu k novým situacím, schopnosti spolupracovat a respektovat názory druhých;
  2. aktivní učení odehrávající se ve fázích evokace – uvědomění si významu informací – reflexe;
  3. změna učitelova postavení v procesu výchovy a učení a změna komunikace mezi učitelem a žáky a mezi studenty navzájem;
  4. využití faktografických znalostí k řešení problémů a jako materiálu k rozvíjení myšlenkových operací, vyvážený poměr mezi znalostmi, dovednostmi a rozvíjenými postoji;
  5. zohlednění skutečných žákových zájmů a potřeb;
  6. žákova neustálá reflexe vlastního učení jako jeden z nástrojů celoživotního vzdělávání;
  7. důraz na spolupráci žáků, využití celé škály kooperativních metod;
  8. hodnocení učebního procesu, ne jen výsledku učebního procesu;
  9. žákovo ztotožnění se s cíli učení – žák cílům rozumí a později si je i samostatně formuluje a sleduje míru jejich dosahování;
  10. třída jako učící se společenství otevřené novým nápadům a netradičním řešením.

Základním rámcem v tomto programu je tzv. třífázový cyklus učení:

  1. evokace – každé učení začíná tím, že si studenti uvědomí a slovy vyjádří, co sami vědí nebo co si myslí, že vědí, o předloženém tématu, zároveň formulují i nejasnosti a otázky, které k tématu mají a na které budou hledat v další fázi odpověď;
  2. uvědomění si významu informací – konfrontace studentova původního konceptu daného tématu se zdrojem nových informací, názorů, nově formulovaných souvislostí (text, film, vyprávění, přednáška…);
  3. reflexe – studenti přeformulují své chápání tématu pod vlivem nových informací i diskusí s kolegy, uvědomí si, co nového se naučili, které z původních představ se jim potvrdily, které naopak vyvrátili, uvědomí si i názory a postoje druhých lidí (spolužáků, učitele) k tématu.

Hlavním cílem programu je, aby se žáci stali samostatnými mysliteli a čtenáři, kteří se dokážou na věci dívat z různých úhlů pohledu, jsou zvídaví a cítí lásku k vědění a zodpovědnost za svět, ve kterém žijí.

Kde se vzalo E–U–R

Thomas H. Estes a Joseph Vaughn, američtí odborníci na obsahy vzdělávání, vyvinuli v roce 1986 model učení, v němž byla první fáze anticipace, pak bylo uvědomování významu a nakonec kontemplace (Anticipation, Building Knowledge a Consolidation). Pro potřeby žáků se vzdělávacími obtížemi a také pro velké skupiny žáků byl model v roce 1997 upraven Jeannie L. Steelovou a Kurtem S. Meredithem do podoby, kterou dnes používáme v programu RWCT, tedy třífázového modelu učení E–U–R (Evocation, Realization of Meaning, Reflection, neboli evokace, uvědomění si významu informací a reflexe).

Tento model je velmi jednoduchý, ale zároveň umožňuje učitelům velkou variabilitu při plánování. Jak uvádí autorka J. Steelová: „(Učitelé) mohou model realizovat nejprve v té nejjednodušší formě v jedné vyučovací hodině. A hned vidí na žácích, jestli to funguje nebo ne. A příště mohou přidat. Jak se postupně s modelem sbližují, zjišťují, že má nepřeberné množství konkrétních realizací, že to není jednoduchá a nudná lineární struktura nebo neživé dogma.“              (Kritické listy 9).

Zdoje:

Kritické listy, 1-2, podzim 2000.                                                                                                                                                                                                                                    Kritické listy 9, podzim 2003.                                                                                                                                                                                                                          Crawford, A. – Saul E. W. – Mathews, S. – Makinster, J.: Teaching and Learning Strategies for the Thinking Classroom. The International DEbate Education Association, New York 2005.                                                                                                                                                                                                                          Steelová, J. L. – Meredith, K. S. – Temple, Ch. – Walter, S.: Příručky RWCT, 1 – 8, Kritické myšlení, Praha 2007.                                                                                      Popis charakteristiky programu napsala Hana Košťálová.