Chlapeček a výška

Anotace:

V této lekci se děti mohou seznámit s celým příběhem najednou, bez přestávek. Zvídavé děti možná budou mít chuť v průběhu čtení položit nějakou otázku, což je samozřejmě vítáno a je dobré o jejich otázce uvažovat a rozmlouvat. Děti, které raději vyslechnou celý příběh mlčky, mohou přemýšlet nad otázkami, které jsou nabídnuty po čtení. Některé otázky je povedou k uvažování, porovnávání a zdůvodňování, jiné je přimějí k fyzické aktivitě nebo k napsání vlastního příběhu. S textem mohou pracovat rodiče se svými dětmi doma i učitelé ve třídách jistě celého prvního stupně, ba i s o něco staršími a mohou v něm kromě pohádky uvidět také morální přesah.

Ukázka z lekce:

Text – ukázka

Byl jeden chlapeček a ten miloval výšky. Lezl na půdu, aby se podíval z okýnka dolů, lezl na stromy, lezl i na lampy. Když byl na návštěvě, bavilo ho nejvíc jet výtahem do nejvyššího patra. Odtamtud pak vylezl po železných schůdcích na plochou střechu, odkud měl město jako na dlani. To, co měl u nohou a co by mohl pozorovat, kdyby se trošku sklonil, ho nezajímalo. Nevšiml si muchomůrky, babočky admirála nebo bábovek na písku. Chtěl jen výš a výš. A z výšky se taky díval na svoje mladší nebo menší kamarády. Koukal na ně, jak se říká, svrchu, což znamená, že jimi vlastně trochu pohrdal. Vždyť jsou malí, při zemi, nedokážou to, co on.

Zato obdivoval hráče basketbalu, ti jsou panečku dlouzí, a rozhodl se, že vyroste, jak jen to půjde. Takže pil mléko, jedl špenát a rajčata a vytahoval se na špičky. Rostl docela rychle, ale pořád mu to nestačilo.

Rodiče chtěli chlapečkovi udělat radost, tak ho jednou vzali do míst, kde stála rozhledna. Na tu vyhlídkovou věž vedlo strašně schodů, a tatínek a maminka se velice zadýchali, než došli na vrchol. Ale chlapeček tam vyběhl jako nic, jen aby už byl nahoře. Na věži skákal radostí, jak vysoko se dostal, a pokoušel se dosáhnout na mraky, což samozřejmě nešlo. Rodiče si mysleli, že chlapečka tímhle výstupem uspokojili a že od něj bude na chvíli pokoj. Protože to jeho věčné vypínání a vytahování, jakož i šplhání někam nahoru jim už začínalo, jít na nervy. Když měl chlapeček jít k večeři, museli ho sundávat ze stromu nebo ze žebříku.

Příklad otázek:

Proč chtěl chlapeček pořád výš a výš? Co vše pro to udělal? Co v příběhu se mohlo doopravdy stát? Co je v příběhu fantazie a stát se to nemohlo? Proč?

Příklad zadání:

Vezmi si lupu a zkus pozorovat co máš u nohou a je hodně maličké a zajímavé. Zaznamenej si, co vše jsi pozoroval/a. Co tě nejvíce zaujalo, překvapilo? Proč? Pokusíš se o jedné z věcí, které jsi pozoroval, vymyslet a napsat příběh?

Pomohu ti otázkami: Kde se příběh odehrává? Kdo tam vystupuje? Co se přihodilo? Jak to vše dopadlo? Co se ti na tvém příběhu líbí?  Proč jsi příběh napsal?  Komu je příběh určený? Přečti svůj příběh babičce nebo dědovi třeba i po telefonu. Pošli ho kamarádovi.

Zdroj: Martina Drijverová: Nezbedníci. Albatros, Praha 2011.

Kompletní zadání a celý text si můžete stáhnout zde:

Autorka lekce: Jana Kopecká