„Víc piva,“ zahulákal rytíř Teo, zatímco se nožem šťoural mezi zuby.
Páže Řehoř sáhl rychle po džbánu s pivem a naplnil prázdný pohár.
„Nemůžeš dávat pozor?!“ hrubě ho napomenul rytíř, když chlapec trochu piva rozlil. Najednou venku před hradem něco bouchlo. Zvuk se nesl chodbami až do sálu, kde se stěny tiše zachvěly.
Ani to však rytíře Tea z Berwarsteinu [bervarštajnu] nevyvedlo z míry.
S chutí pozvedl svůj pohár a na jeden zátah ho vypil. „Štrasburští prostě nechtějí pochopit, že náš hrad je nedobytný,“ řekl a říhl si. „Je úplně jedno, kolik těch směšných kamenů ještě na naše opevnění dopadne, nikdy nás nedonutí se vzdát.“
„Těmi jejich válečnými stroji možná ne,“ souhlasila potichu jeho žena, „ale znají i jiné způsoby.“
„Jiné způsoby?“ divil se Teo a nacpal si do pusy další kus masa.
Zdroj: Renée Hollerová, Co víme o rytířích, Thovt 2006.
Kompletní text a zadání si můžete stáhnout zde:
Materiál připravily Květa Krüger a Kamila Bergmannová, Program RWCT, 2020.