Monika Landkammerová
Před třemi lety jsem se stala třídní učitelkou šesťáků. Hned od začátku jsem věděla, že během výuky češtiny se budu snažit vést žáky ke čtení a pokusím se v nich vzbudit lásku ke knihám.
Nakoupila jsem do třídní knihovny nové atraktivní knihy pro děti, zavedla jsem čtenářské dílny, představovali jsme si nově vydávané knížky, navštěvovali místní knihovnu, chodili na besedy se spisovateli i knihovníky, a tak jsem se postupně snažila přivést žáky ke knihám. Nutno říct, že třída byla velmi různorodá. Třetina kolektivu z předchozího roku odešla na vedlejší gymnázium a třída se doplnila nově příchozími dětmi z blízké vesnické malotřídky. Čtenářská úroveň dětí byla také velmi rozdílná. Lámala jsem si tedy hlavu nad tím, co dalšího bych ještě udělala, aby i ti nejzarytější odpůrci zjistili, že pokud najdou tu správnou knihu pro sebe, nemusí pro ně být čtení obtíží, nudou a ztrátou času, ale skutečným požitkem. Napadlo mě tedy udělat si příjemný „neškolní“ večer s knihami, kde bude uvolněná atmosféra s šálkem dobré kávy, čaje či čokolády a to vše bude doprovázeno čtením, nenásilnou debatou o knihách a sdílením našich zkušeností a pocitů z četby – tak se zrodil nápad na Literární kavárnu.
Na první ročník jsem tedy pozvala děti z mé třídy a také jejich rodiče a blízké. Úderem páté hodiny již byla naše třída upravená do podoby francouzské kavárničky. Nechyběly koláčky, buchty, které připravily maminky. Na stolech ubrusy, svíčky a z reproduktoru se linuly tlumené tóny akordeónu, aby byla představa malebné kavárny, kde se pravidelně schází pařížští intelektuálové, dokonalá.
Takto začínaly všechny tři ročníky LK. Každý byl trochu jiný než ten předchozí, ale kostra všech byla vždy stejná.
- Společné téma pro daný večer či nosná myšlenka, které vyústí v určité poznání, uvědomění si, pochopení, odhalení
- Práce ve skupinách se zajímavou knihou
- Debata o knihách s přítomnými hosty
- Pohodový večer s občerstvením, kde nás netlačil čas ani zvonění
Tématem poslední kavárny byl STRACH. Jelikož potom s dětmi vždy přespávám ve škole, vše zapadalo báječně do dalších večerních aktivit, které následovaly.
Jak tedy náš večer vypadal?
V úvodu jsem děti náhodně rozlosovala do skupinek, v nichž pracovaly po celý večer. Nejprve dostala každá skupina obálku s šesti obrázky (čert, rozzuřený pes, vysvědčení, apokalypsa, pavouk, smrtka). Skupina se měla dohodnout a stanovit společné téma – strach. Žádná ze skupin neváhala. Dále jsme pracovali metodou EUR.