Kritické listy 41

Milí čtenáři,

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je 41.jpg.

na setkáních s učiteli velmi často zaznamenáváme poptávku po dalších a dalších metodách na rozvoj čtenářství. Toto populární téma je podporováno i zájmem ze strany důležitých institucí (ČŠI, VÚP). Učitelům však pouhé metody k ničemu nebudou. Stejně jako učitel, který zavádí metody aktivního učení, musí mít třídu „ve svých rukách“, dobře ji vést a řídit, i učitel čtení s porozuměním si musí vytvořit pro náročnou práci vhodné podmínky.

Rozvíjet čtenářskou gramotnost žáků můžeme pouze v případě, že učitelé spolu s ředitelem budují čtenářsky podnětné prostředí. Jedním z důležitých složek takového prostředí je i volný přístup ke knihám. Čím kratší a přímější je cesta čtenáře ke knize, tím lépe. Ideálním řešením jsou třídní knihovny, které mohou nahradit nedostatky školních, veřejných a domácích knihoven. Jak vyplývá z různých výzkumů, o kterých se dočtete v tomto čísle Kritických listů, třídní knihovna, která obsahuje atraktivní knihy, je dobře organizovaná a jejíž výpůjční systém je jednoduchý, může výrazně ovlivnit množství pravidelných čtenářů ve třídě.

Dovolím si zde prezentovat několik fakt zjištěných v dotaznících, které doprovázely výzkum PIRLS v roce 2001 (a byly uveřejněny v publikaci I. Kramplové a E. Potužníkové  Jak (se) učí číst):

„V České republice školní knihovny příliš využívány nejsou. Školní knihovny navštěvuje alespoň jednou týdně pouze třetina těch žáků, které je mají ve škole k dispozici, mezinárodní průměr je 60%, průměr anglicky mluvících zemí dokonce 80%. Třídní knihovny nejsou příliš dobře vybaveny a k dispozici je má pouze o málo více než polovina žáků.

Česká republika je jednou z devíti zemí, kde využívání třídních knihoven souvisí s výsledky žáků. Žáci, kteří u nás využívají třídní knihovny denně, dosahují v průměru o 15 bodů lepších výsledků než ti, kteří třídní knihovnu buď vůbec nemají, nebo ji sice mají, ale využívají ji méně často.“

Co z toho vyplývá? Přestože je slovo škola synonymem pro vzdělávání, a přestože vzdělávat se bez knih je nemožné, v našich třídách a školách knihy chybějí. Naše školy jsou stále místem, kde se předávají informace, nikoli místem, kde žáci sledují a napodobují „mistra“ – učitele, jak informace vyhledává a zpracovává. Až pochopíme podstatu této změny a způsob výuky se změní, bez knih se ve školách neobejdeme.

Kateřina Šafránková

Obsah

K úvaze

Třídní knihovny, K. Šafránková

Jaké máte zkušenosti s třídními knihovnami?, K. Šafránková

Rozhovor se zahraničními odborníky

Proč rozlišovat mezi čtenářskou strategií a dovedností?, O. Hausenblas

Lekce a komentáře

Tvořím si knihu, J. Kolářová

Slavnost čtení, M. Olšáková

Na pomezí života a smrti, M. Olšáková

Dílna čtení – plujeme mezi žánry, H. Prchlíková

Vykřikují, J. Budíková

Představujeme učitele a lektory KM

Jaroslava Budíková

Co se děje u nás v kritickém myšlení

Průřezová témata a čtenářství, O. Hausenblas, H. Košťálová, K. Šafránková

Co se děje jinde

My tam hrali hry a sbirali houba, E. Bělinová

Využití interaktivní tabule v předmětu čeština pro cizince, L. Matoušová

Místo pro život podruhé, E. Zirhutová

Lom Špic, E. Zirhutová

Škola v literatuře

Principálova dcera, J. Gaarder

Přečetli jsme

Knihy pro děti a mládež

Citáty

Karel Černý: Vzdělanostní společnost po česku? Rozhovory o životě a škole pro 21. století. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2009.