Milí čtenáři KL,
před nedávnem jsem si poprvé v životě dopřála četbu sedmi útlých knížek, které vyšly v mnoha vydáních a byly přeloženy do mnoha jazyků, jsou všeobecně známé, podle jejich předlohy vzniklo několik filmů, a přeci mé čtenářské pozornosti dlouho unikaly. Z jednoho prostého důvodu – Letopisy Narnie od C. S. Lewise jsou zařazeny v kategorii knih pro děti a mládež. Musela jsem si je tedy zapůjčit v tom oddělení knihovny, kam chodím se svými dětmi, vystát si frontu na registraci výpůjček spolu se čtenáři, kteří byli o celý metr menší než já a dívali se na mě trochu s podezřením. I na knihovnici jsem se omluvně usmívala, jakoby se ve mně uhnízdil pocit viny, že dělám něco podivného, čím se vymykám normálu. Některé díly Letopisů se mi líbily náramně (např. Plavba Jitřního poutníka), protože obsahovaly poetické a podmanivé líčení narnijské krajiny, pevninské či mořské i jejích nástrah, zajímavé postavy (lev Aslan je opravdu důstojný, přísný i něžný) i čtivý příběh, jiné díly jsem přečetla jen z povinnosti a s přesvědčením, že se autor brzy vzpamatuje a zase se čtenářsky nasytím. Ano, je to naivní fantasy četba, křesťanské motivy jsou průhledné a někdy až toporně naroubované na pohádkový příběh o dětech, které zabloudily do cizí krajiny, kde platí jiné (ale v mnohém stejné) zákony jako v jejich domovském světě. Přesto ve mně zůstal po dočtení knih intenzivní pocit ztráty – jako bych se ani já nemohla už nikdy vrátit tam nebo zpět, neměla už na výběr. To se mi stává jen u těch nejlepších knih pro „dospělé“, u mistrovských děl světové a české literatury, že si díky nim uvědomím to, co v každodenním životě nestíhám vnímat – neúprosné plynutí času či neopakovatelnost všech zásadních momentů v životě. Silný čtenářský zážitek jsem měla i při četbě knihy Tobiáš Lolness od francouzského profesora literatury T. de Fombella, poměrně složitě vystavěného románu s nenásilným ekologickým apelem či při četbě knihy Nazí od Ivy Procházkové, zachycující život pěti sedmnáctiletých „dětí“, které řeší zásadní otázky svého života, který může, ale také nemusí mít pokračování.
Myslím, že to stojí za to vystát si frontu v dětském oddělení knihovny. Nejen kvůli zážitkům z četby, které by mi jinak zůstaly skryty. Také proto, že Letopisy Narnie patří v knihovnách k nejpůjčovanějším titulům. Děti ty knihy milují. Přečíst si je znamená porozumět jejich čtenářskému vkusu a jejich čtenářským možnostem. Znamená to umět odhadnout, jaké další knihy by se dětem mohly líbit. A takové jim nabízet a půjčovat (ze školní či lépe třídní knihovničky, z vlastních zdrojů). Mít přehled o dětské literatuře a mít ji načtenou patří k základní profesionální výbavě učitelů, pro které je rozvoj pozitivního vztahu ke čtení u jejich žáků prioritou.
Kateřina Šafránková
Obsah
Rozhovor
Rozhovor s Kateřinou Roháľovou, učitelkou češtiny v Mezinárodní škole v Praze
K úvaze
Dílna čtení jen na rozečtení?, M. Šlapal
Může učitel přivést své žáky ke čtení?, D. Mikulášková
Výchova ke čtenářství v Anglii, B. Linhartová
Experiment, H. Antonínová Hegerová
Studenti učitelství plánují pozpátku lekci literární výchovy, O. Hausenblas
Lekce a komentáře
Kniha o domácím mazlíčkovi, K. Roháľová
Jak si pejsek a kočička vařili dort, K. Roháľová
Zázračná hostina, B. Kotoučová
Překlady básní Li Poa, B. Kotoučová
U Tří lilií, H. Antonínová Hegerová
Čteme anglicky, M. Raimová
Aby zuby zůstaly zdravé, K. Sládková
Ledviny, B. Jochová
Paúhoř, Š. Kvasničková
Co se děje jinde
O projektu v Olešské, E. Bělinová
Škola v literatuře
Srdce, A. de Amicis
Co se do čísla nevešlo:
–text Zázračná hostina od Leo Pavláta ke stejnojmenné lekci B. Kotoučové
–naučný text k lekci Překlady básní Li Poa od B. Kotoučové
–pracovní list k lekci K. Sládkové Aby zuby zůstaly zdravé