Nejen v České republice, ale i jinde v Evropě a ve světě se odborníci už dlouhou dobu přou, zda má být předškolní vzdělávání přípravou na školu, nebo zda máme tyto prvky z mateřských škol odstraňovat a rozvíjet herní aktivity dětí, které jim umožní rozvíjet se spontánně a přirozeně. Přestože se zdá, že jsou tyto koncepty vzdělávání zásadně odlišné, je možné najít i kompromisní způsob vzdělávání předškoláků. Respektovat individuální vývoj každého dítětě a nabízet mu takové činnosti, ke kterým je vnitřně motivováno a které mu pomohou osvojit si důležité dovednosti pro budoucí učení. Vytvářet přirozené prostředí, podněcující ke hře, během které budou děti předstírat, že čtou a píšou. Když si budou hrát na doktora, budou mít k dispozici vybavenou ordinaci: nejen doktorský kufřík s teploměrem a stetoskopem, ale i formuláře receptů, tužky, razítka, telefon, psací stroj či počítač. Copak existuje lékař, který by toto všechno nepotřeboval? Když si budou hrát na železniční nádraží, budou mít po ruce nejen čepici průvodčího, píšťalku, ale i jízdní řád a lístky. Když se ocitnou na chvilku v obchodě, budou vybaveny nejen funkční váhou a umělohmotným (případně i skutečným) ovocem, ale i kasou, která vydává účtenky, razítkem a penězi. Děti se učí nenásilně a samy, že čtení, psaní a schopnost komunikace jsou v dnešním světě klíčové dovednosti, bez kterých se prostě neobejdeme. Tištěné texty jsou všude kolem nás a děti jsou podněcovány k tomu, aby je „četly“ a také aby „psaly“.
Čtení a psaní dětí v mateřských školách není většinou opravdové. I tříleté děti jsou však schopny psát některá tiskací písmena, opsat, později i samostatně zapsat své jméno. I čtyřleté děti dokážou číst nápisy nad obchody či jiná známá slova. I zde jsou nadprůměrně inteligentní děti, které už samy čtou. Nejen tyto děti budou profitovat z toho, když i paní učitelka bude často psát a číst, bude dětem modelovat všechny čtenářské strategie a bude na ní vidět, že má ze čtení potěšení a z psaní užitek.
Klíčem k úspěchu v životě je vzdělání a klíčem ke vzdělání je schopnost číst s porozuměním a zapsat své myšlenky a potřebné informace. Pokud se naše děti nenaučí zpívat, kreslit nebo cvičit, což jsou nejčastější činnosti, které v MŠ trénují, bude to jistě škoda a jejich talent se možná patřičně nerozvine. Pokud však nebudou schopni číst a psát (nebudou čtenářsky gramotní), budou hendykepovaní na celý život. I když si děti techniku čtení a psaní osvojují až v 1. třídě, můžeme u nich už v předchozím období pěstovat kladný vztah a přístup ke čtenářství a „písmáctví“. Času není nazbyt. Podle některých výzkumů jen do osmi let věku dítěte. Pokud si do té doby neosvojí potřebné čtenářské techniky, zvyky, strategie, dovednosti a pozitivní postoj ke čtení, je odsouzeno k tomu, že bude neustále o krok pozadu za spolužáky, kteří pocházejí z podnětnějšího rodinného prostředí či z lepší mateřské nebo základní školy.
Kateřina Šafránková
Obsah
Rozhovor
Rozhovor s Radanou Sedláčkovou, majitelkou nakladatelství Thovt, K. Šafránková
K úvaze
Rostoucí význam předškolního vzdělávání, J. Straková
Možnosti a meze odborných praxí studentů učitelství, O. Hník
Interaktivní výukové metody v matematice, E. Vulaová
Lekce a komentáře
Čteme s nečtenáři, K. Šafránková
Šimpanz, K. Krüger, K. Šafránková
Jak čteme dětem, N. Tuháčková
Žbluňkův ztracený knoflík, M. Kašparová
Dobrá praxe v 1. a 2. třídě, H. Mašková
Pomocné karty v matematice, Z. Šíma
Případy z praxe
Jak pomoci Vojtovi?, Š. Miková
Co se děje jinde
Místo pro život, E. Zirhutová
Učíme kompetence kompetentně, H. Prchlíková
Škola v literatuře
Houby kariéra, N. Rutová
Přečetli jsme
Knihy pro děti a mládež, kol. autorů
Citáty
Lauren B. Resnick – Sally Hampton: Reading and writing grade by grade. IRA, Newark 2009
Lori Jamison Rog: Early literacy instruction in Kindergarten. IRA, Newark 2005