Milé čtenářky a čtenáři,
zkusme chvilku přemýšlet o tom, jak by mohly vypadat lekce učitelů přírodopisu a chemie… Učitelé by mohli postupovat běžným způsobem a realizovat frontální výuku formou výkladu. Paní učitelka by přišla do třídy a po zapsání do třídní knihy by řekla: Sacharidy jsou…, nebo: Tak zvaná éčka mohou…. Učitel chemie by prohlásil: Filtrace se provádí tak, že… Apod. Učitelé by také mohli vědět, že je dobré před začátkem výkladu či pokusu zjistit, co o tématu vědí žáci. Pak by se ptali: Co jsou sacharidy? Či dali pokyn: Napiš vše, co víš nebo si myslíš, že víš o tzv. éčkách. Nebo: Jak se ne/správně filtruje? Žáci by měli dostatek času k přemýšlení, učitel by zapisoval na flip či na tabuli všechny nápady, žádný by nezavrhl jako nesprávný, ptal by se ostatních žáků, zda s informacemi souhlasí a u sporných by psal otazníky.
Lekce, které jsou publikovány v těchto Kritických listech, však vypadaly jinak. Jejich autoři udělali na cestě k žákovi a k jeho pochopení věci ještě další krok. Nejen na začátku hodiny, ale i v jejím průběhu se ptali dětí: Co se stane, když si dáme mentos a kokakolu? – Mám často opary na rtu a afty na jazyku, co mi pravděpodobně v potravě chybí? Nebo: Pokud směs vznikne proti naší vůli, dokážeme ji zase oddělit? Jak bychom mohli získat původní složky? Někteří umožnili žákům, aby si vytvořili svůj seznam nejdůležitějších otázek, mezi kterými se objevilo: Jak zjistím, že mi potravina škodí? Učitelé tedy přemýšleli, jak téma souvisí s každodenním životem dětí, s realitou mimo školu. Snažili se aktivizovat děti tím, že se ptali na jejich zkušenosti, nejen znalosti.
Žáci také vždy něco vytvářeli: sestavovali tabulku potravin, které obsahují nejvíce nežádoucích látek, nebo plakát, na kterém shrnuli všechny důležité údaje o vylosovaném druhu sacharidu, či zkoušeli vodu smíchanou s křídovým práškem odfiltrovat tak, aby vznikla opět čistá voda.
V hodinách žáci postupně dospěli k závěrům, které pro ně osobně byly překvapivé: Některá éčka jsou látky přírodní a zdraví mohou prospívat.
Psali volná psaní, v nichž se často opakovalo, že žáky dosud nenapadlo zamýšlet se nad jídlem, které jedí. Jedli to, co jim chutná. Zajímavé pro ně také byly souvislosti nemocí a jídla.
Děti během těchto hodin pochopily důležité věci, dospěly k nějakému poznání, které třeba nebylo vždy slovně formulované: Někdy je lepší si přečíst návod než používat neefektivní způsob pokus–omyl. Můj zdravotní stav i má dobrá nálada jsou ovlivněny tím, co jím.
Žáci byli bezesporu vtaženi do procesu bádání, do pokusů i jejich vyhodnocování. Mně jako pouhému čtenáři lekcí nezbývá než říci: kéž bych se těchto hodin mohla také účastnit.
Kateřina Šafránková
Obsah
K úvaze
Porozumění naučnému textu, H. Košťálová
Čtení v přírodovědných předmětech, O. Hausenblas
Lekce a komentáře
Moje tělo, K. Sládková
Éčka, A. Dvorská
Sacharidy, B. Jochová
Je jedno, co jíme? B. Jochová
Filtrace jinak, I. Mikulášek
Počasí, B. Kasková, J. Kindlmannová, L. Sovová, P. Šebešová, B. Tesařová
Čítárna, B. a L. Kynclovi
Představujeme učitele a lektory KM
Kateřina Sládková
Případy z praxe
Nevyrušuj, Vašku, Š. Miková
Co se děje u nás v Kritickém myšlení
H. Košťálová
Co se děje jinde
Šance s Šancí, B. Zmrzlík
V nákupním košíku se skrývá svět, E. Malířová
Zajímavé otázky
Otázky ze zpětných vazeb, K. Krüger, K. Bergmannová
Škola v literatuře
Spiritualita severoamerických indiánů, T. Freke a Wa´Na´Nee´Che´
Modrá záclona, A. Krusenstjerna
Rok je dlouhá doba
Z redakční pošty
Dohody o čtení, H. Plesná
Citáty
František Koukolík: Před úsvitem, po ránu. Univerzita Karlova, Praha 2008…77, 122, 130
Milan Machovec: Filosofie tváří v tvář zániku. „Zvláštní vydání…“, Brno 1998…156
Co se do čísla 33 nevešlo:
Hodnoticí arch k textu B. Zmrzlíka Šance s Šancí
Obrázky a doplňkové materiály k lekci Počasí:
Brainstormingové obrázky
Kartičky s popisem počasí – zadání
Kartičky s popisem počasí – řešení
Texty o počasí
Pracovní list – reflexe