Mnozí lidé obdivují, jak velkou má můj tříletý syn slovní zásobu. Nedělá mu problém ze sebe vysoukat věty: Letadla a helikoptéry bydlí v hangáru. – Ta věž z lega spadne, protože nemá dobrou stabilitu. – Toto je speciální budík, který nezvoní. – Lokomotiva za sebou táhne tendr s uhlím. – Budeme dělat jako by nic.
Já nejsem schopná tento obdiv sdílet. Je to sice efektní a někdy i vtipné, ale svědčí to jen o tom, že má Toník dobrý sluch a paměť. Opakuje totiž fráze, které používáme při popisu světa my, jeho rodiče a další dospělí. Některé „hlášky“ převzal i od Mirka Dušína a spol. či od hrdinů z jiných knih, které s ním čteme. Prokazuje, že ovládá Bloomovy myšlenkové operace nižšího řádu (znalost, porozumění).
Mnohem více si cením toho, že hledá ve světě kolem sebe různá pomýlení. V obrázkové knížce o mašinkách sám odhalí, že ilustrátor udělal chybu, protože na železničním přejezdu namaloval asfalt, ale nikoli koleje. Ty záhadně končí před přejezdem a pokračují až za ním. Všimne si také, že na dvou po sobě jdoucích obrázcích v Čtyřlístku má Bobík na sobě tričko jiné barvy, přestože se nemohl stihnout převléknout. Když ho na přechodu požádám, aby mi „dal packu“, učiní tak s komentářem: Ale maminko, já přeci nejsem kočička nebo pejsek, já nemám packy, ale ručičky. Líbí se mi, když někdy dokáže odpovědět na otázky: Co se stane, když půjdu ven v zimě bez bot? – Co by se mohlo stát, kdybych jela moc rychle v autě přes město? A reaguje na výzvy: Zkus to nějak jinak popsat, když si teď nemůžeš vzpomenout, jak se to řekne. – Když mi vysvětlíš, proč potřebuješ nové hasičské auto, tak ti ho koupím.
I mého syna myšlení někdy „bolí“. Na jakoukoli moji otázku pak odpovídá: Nevím. Jsem si vědoma toho, že je to v řadě případů legitimní odpověď, přesto se nemohu ubránit dojmu, že se občas jedná o lenost, neochotu myslet podobnou neochotě uklidit si hračky nebo jít spát.
Je fascinující pozorovat, jak pracuje dětský mozek, jakou obrovskou práci každý den vykonává. Myslím si, že mnozí učitelé to vědí. Rozvíjejí u dětí kritické myšlení, učí je používat vyšší myšlenkové operace a vedou je k sebereflexi a sebehodnocení, protože respektují jejich schopnost myslet.
Přesto se na kurzech KM často setkáváme s argumentem prvostupňových učitelů, že nemohou realizovat metody KM s dětmi, které ještě neumějí číst a psát. Texty uveřejněné v tomto čísle Kritických listů jsou důkazem, že učit děti kriticky myslet můžeme už od 1. třídy a moje zkušenost je potvrzením toho, že s tím dokonce můžeme začít už mnohem dřív.
Kateřina Šafránková
Obsah
K úvaze
Jak v KM rozumíme pojmu standard, H. Košťálová
Rozhovor
Rozhovor o výuce a učení na 1. stupni ZŠ mezi teoretikem a praktikem, J. Stang, K. Sládková
Lekce a komentáře
Příběh mého jména, M. Škardová
Jak se žije málotřídkám, D. Bulanová
Využití metod kritického myšlení na 1. stupni ZŠ, L. Carbochová
Liška a ježek, L. Carbochová
Ježek, H. Košťálová
Botanická zahrada, N. Černá
Představujeme učitele a lektory KM
Vlaďka Strculová
Případy z praxe
Může si za to Honza sám?, Š. Miková
(Auto)portrét
Eva Beránková
Slavit, nebo neslavit výročí vzniku Československa? E. Beránková
Co se děje u nás v Kritickém myšlení
H. Košťálová
Letní škola
K. Šafránková, H. Košťálová, Š. Miková, J. Stang
Co se děje jinde
Projekt Ve třídě je UŽovka – udržitelný život v praxi, M. Říhová, P. Feřtová
Balená voda, M. Říhová, P. Feřtová
Žáci nemají zkušenosti se spolužáky s postižením, K. Dočekalová
Škola v literatuře
Jak voní tymián, M. Pagnol
Básně, B. Brecht
Z redakční pošty
Jak jsem učila češtinu na málotřídní škole, M. Burešová
Nabídky
Chystané kurzy KM
Týden pro inkluzi
Citáty
John Holt: Proč děti neprospívají. Stehlík, Volary 2003….18, 22, 60
Ernst Kret: Učíme (se) jinak. Portál, Praha 1995…29
Marie Vágnerová: Vývojová psychologie. Karolinum, Praha 1999…25
Co se do čísla 32 nevešlo:
Jak si ptáci volili krále (Zbyněk Malinský)
Trpajzlík Jim (Pavel Šrut) – k lekci D. Bulanové
Večeře v rolích (Šárka Miková, Jiřina Stang) – plné znění
Popis úvodní aktivity k lekci Ježek od H. Košťálové