Učiteli češtiny a nájemnému korektorovi pokleslých literárních žánrů změnila život státní maturita. Ve vzrušené debatě, která se v jejích počátcích vedla v médiích, jej zaujaly zmínky o jakémsi „kritickém myšlení“. Horlivý mladík začal z beskydských hvozdů dojíždět na semináře Katky Šafránkové do Prahy a překvapovat pak své studenty na Gymnáziu BMA ve Frýdlantě nad Ostravicí, ale i sebe a náhodné kolemjdoucí, volným psaním, pětilístky, alfaboxy a literárními kroužky („pane učiteli, a kdy už se začneme učit k té maturitě?“).
Jeho cestu středoškolskou výukou posledních deset let lemují odhozené kusy císařových nových šatů frontální výuky a neustále přešívá nový kabátek metod RWCT. Bude to asi dělat až do důchodu a práce nebude nikdy hotová, protože tělo, pro které je kabát určen, se neustále mění, ale přesto si nedávno řekl, že by mohl pomoci naučit se šít i dalším hledajícím učitelům a absolvoval lektorský kurz u Katky Šafránkové a Květy Krüger.
Co bude dál, to se uvidí.