Přišel z daleka? To nikdo neví. Odkud byl? To nikdo neví. Jak byl postaven? To nikdo neví. Byl vyšší než dům. Vítr mu prozpěvoval mezi železnými prsty. Jeho obrovská železná hlava, podobná popelnici, ale velká jako celý pokoj, se zvolna natočila vpravo a pak zase vlevo. A s ní i železné uši, nejdřív sem a pak zase tam. Naslouchal moři. Oči jako reflektory mu zářily, nejdříve bíle, pak červeně. Prohlížel si moře, které předtím nikdy neviděl.
Zdroj: Ted Hughes: Železný muž. Praha, Albatros 2014. Přeložil Petr Eliáš.
Kompletní text a zadání si můžete stáhnout zde:
© Materiál připravily Květa Krüger a Kamila Bergmannová, Program RWCT, 2020.